Georg Trakl
Soumrak // Die Dämmerung
Další básně od Georga Trakla ZDE
Soumrak
Dvůr začarován v mléčný šerosvit,
nemocní kloužou podzimkovou hnědí.
O zlatém věku jejich oči vědí,
vosk očí; je v nich víno, sen a klid.
Chřadnou a každý v sobě sám je skryt.
Truchlivost bílých hvězdných odpovědí.
Zvony a klam a všude plno šedi,
hle, jak ti hrozní jdou se rozptýlit.
Jsou pro smích, jeden těká, dovádí,
druhý zas dřepí někde bez pohnutí.
Ó! rmutnormutné stíny podél zdí.
A jiní prchají tmou arkády;
v noci se řítí potom na peruti
hvězdného větru jak zlé menády.
/překlad Ludvík Kundera - Šebestián ve snu (1995)/
Soumrak
Na dvoře, jenž zkouzlen mléčným, světlým stínem,
podzimními zhnědlostmi se snují hebcí choří.
Kulatý jich pohled z vosku v paměť dob se noří
zlatých, naplněných sněním, pokojem a vínem.
Zkomírání jejich v duchů šat se halí.
Hvězdy prostírají smutek bílý.
V šedích, jež se zvoněním a klamem naplnily,
v jaké zábavy, hle, strašlivci se dali.
Kmitají se, choulí posměšné ty dříky beztvárné,
poletují po černě se křížujících pěšinách.
Oh! co na zdiva to truchlých stínů lne.
Jiní v ztemnělé se utíkají arkády;
v noci z rudých, deštivých se řítí drah
větru hvězdného, jak rozzuřené menády.
/překlad Bohuslav Reynek - Básně (1995)/
Soumrak
Dvůr začarován mléčným přísvitem,
nemocní kloužou mdlou podzimní hnědí.
Do zlatých časů voskový zrak hledí,
zmámený vínem, klidem a zlým snem.
Přízračně jejich bolest spílá zdem.
Bílý žal hvězdy rozsévají. V šedi
klamů a temných zvuků plní, bledí,
rozcházejí se v tempu divokém.
Beztvaré postavy se topí v strachu,
na černých stezkách směšně povlávají.
Ó! smutné stíny u zdí v mračnech prachu.
Jiní zas mizí temným loubím v háji;
když vrhají se v hvězdné vichry v nachu,
šíleným menádám se podobají.
/překlad Radek Malý - Básně, Šebestián ve snu (2022)/
Die Dämmerung
Im Hof, verhext von milchigem Dämmerschein,
Durch Herbstgebräuntes weiche Kranke gleiten.
Ihr wächsern-runder Blick sinnt goldner Zeiten,
Erfüllt von Träumerei und Ruh und Wein.
Ihr Siechentum schließt geisterhaft sich ein.
Die Sterne weiße Traurigkeit verbreiten.
Im Grau, erfüllt von Täuschung und Geläuten,
Sieh, wie die Schrecklichen sich wirr zerstreun.
Formlose Spottgestalten huschen, kauern
Und flattern sie auf schwarz-gekreuzten Pfaden.
O! trauervolle Schatten an den Mauern.
Die andern fliehn durch dunkelnde Arkaden;
Und nächtens stürzen sie aus roten Schauern
Des Sternenwinds, gleich rasenden Mänaden.
/originál/
Vysvětlivky
Menády = Bakchantky - v řecké mytologii průvodkyně boha vína Dionýsa či Bakcha. Pořádaly divoké orgie. Někdy až upadají do stavu blížícímu se šílenství, v němž jsou schopné všeho.