Friedrich Schiller
Šíře a hloubka // Breite unf Tiefe
Další básně od Friedricha Schillera ZDE
Šíře a hloubka
Svět četné výtečníky má,
ti o všem možném vědí,
co popuzuje a co zajímá —
co dělat, ti napovědí.
Když řeční, člověk řek by vždy,
že slyší mluvit Vševědy.
Ze světa zmizí však tichounce:
vždyť do ztracena žili.
Kdo plodné dílo podat chce,
k velkému míří cíli,
ten úporně ať v jeden bod
zatne své největší síly hrot.
Honosně bujnými větvemi
kmen do výše se zvedá,
list každý voní nad zemí,
člověku plody však nedá.
Jen jádro v těsném svém úkrytu
strom, pýchu lesa, tají tu.
/překlad B. Mencák - Óda na radost (1980)/
Breite und Tiefe
Es glänzen viele in der Welt,
Sie wissen von allem zu sagen,
Und wo was reizet und wo was gefällt,
Man kann es bei ihnen erfragen;
Man dächte, hört man sie reden laut,
Sie hätten wirklich erobert die Braut.
Doch gehn sie aus der Welt ganz still,
Ihr Leben war verloren;
Wer etwas Treffliches leisten will,
Hätt gern was Großes geboren,
Der sammle still und unerschlafft
Im kleinsten Punkte die höchste Kraft.
Der Stamm erhebt sich in die Luft
Mit üppig prangenden Zweigen,
Die Blätter glänzen und hauchen Duft,
Doch können sie Früchte nicht zeugen;
Der Kern allein im schmalen Raum
Verbirgt den Stolz des Waldes, den Baum
./originál/