Edgar Allan Poe

Eulalie

Já sám jsem žil,

ve světě vzdechů snil

a duše mrtvou vodou byla,

než překrásná a něžná Eulalie

s ruměncem v tváři se mi zaslíbila -

než plavovlasá, mladá Eulalie

s úsměvem se mi navždy zaslíbila.

Ach, slabší třpyt

má hvězdné noci svit,

než v očích skvoucí dívky plane!

Přeludný tvar

utkaný z mlžných par

s nachovým stínem perly ukrývané

nepřekoná u skrovné Eulalie

půvab kadeře, letmo učesané -

bledne u světlooké Eulalie

vedle kadeře, maně zatoulané.

Teď žal - teď strach

víc nepřekročí práh,

vždyť její duch jen ke mně vzdychá

a celý čas

rozlévá mocný jas

Astarté z nebes ticha,

zatímco na ni drahá Eulalie

upírá svůj již zaslíbený zrak -

zatímco na ni mladá Eulalie

upírá dál svůj fialkový zrak.

/překlad J. Hiršal - Bludná planeta (1991)/ 

Eulalie

Já sám jsem dlel,

kde vzdech a žel;

má duše jak hnijící bahno stála,

než krásná a sladká Eulalie

se cudnou nevěstou mou stala,

než zlatovlasá, mladá Eulalie

se usmívavou nevěstou mou stala.

Míň lesklý jest

lesk půlnočních hvězd

než oči té dívky zářící;

míň páry vloček plá,

jejž svit měsíční tká

nachem a perlami svítící,

než kadeř mojí krásné Eulalie

ta nejvíc nevšímána,

než kadeř jasnozraké mojí Eulalie

nejmenší, nejvíc zanedbána.

Pochyba! Žal! —

Ode mne dál,

mám duše její každý vzdech,

den celý mi

plá mocnými

paprsky Astarty žeh,

neb k ní obrací drahá Eulalie

svůj mateřský, snivý zrak,

neb k ní obrací mladá Eulalie

svůj fialkový zrak.

/překlad J. Vrchlický/ 

Eulalie

I dwelt alone

In a world of moan,

And my soul was a stagnant tide,

Till the fair and gentle Eulalie became my blushing bride-

Till the yellow-haired young Eulalie became my smiling bride.

Ah, less- less bright

The stars of the night

Than the eyes of the radiant girl!

That the vapor can make

With the moon-tints of purple and pearl,

Can vie with the modest Eulalie's most unregarded curl-

Can compare with the bright-eyed Eulalie's most humble and careless curl.

Now Doubt- now Pain

Come never again,

For her soul gives me sigh for sigh,

And all day long

Shines, bright and strong,

Astarte within the sky,

While ever to her dear Eulalie upturns her matron eye-

While ever to her young Eulalie upturns her violet eye.

/originál/