O baladě Štědrý den od K. J. Erbena

Vánoce už klepou na dveře, a tak jsem se rozhodl napsat krátký článek o nějaké vánoční básni. Protože mě v poslední době baví balady, volba byla jasná - Štědrý den od Karla Jaromíra Erbena. Tato báseň je součástí jediné Erbenovy básnické sbírky, Kytice, která obsahuje celkem třináct básní. Všechny tyto básně dnes řadíme mezi balady a právě tato sbírka ovlivnila budoucí chápání tohoto žánru v české literatuře. Je zajímavé, že sám Erben své básně nepovažoval za balady, ale označoval je jako "národní písně". Sbírka je tematicky sestavena a často se hovoří o dvojicích básní, které spolu souvisejí. K Štědrému dni měla patřit báseň Svatojánská noc, která by také nesla motiv kouzelného dne, ale tato báseň nebyla nikdy dokončena.

Obsah

Štědrý den patří mezi jednu z nejznámějších z celé sbírky. Je rozdělena do pěti částí.

V první části děvčata sedí u kolovrátku a předou len. Za jednou z nich přijde mládenec, který si ji chce vzít.

Druhá část básně začíná těmito známými verši:

Hoj, ty Štědrý večere,

ty tajemný svátku,

cože komu dobrého

neseš na památku?

Dále jsou popsány další vánoční tradice. Poté vypráví dívka o jezeře, ve kterém je možné v půlnoci o Štědrém dnu spatřit svůj osud.

Ve třetí se dvě mladé dívky Marie a Hana vydají k jezeru zjistit svou budoucnost. Haně se ukáže její milý Václav, zatímco Marii rakev a černý kříž.

Ve čtvrté se Hana vdává a Marie má pohřeb, tak jak bylo předpovězeno.

Pátá část začíná jako první, ale o rok déle, kdy dvě dívky chybí, Marie a Hana. Poslední strofa končí následujícím čtyřverším, které vyjadřuje, že je někdy lepší žít v nevědomosti než ve strašlivé pravdě:

Však lépe v mylné naději sníti,

před sebou čirou temnotu,

nežli budoucnost odhaliti,

strašlivou poznati jistotu!

Vznik básně

Báseň byla poprvé otištěna v srpnu roku 1848. Vznikala však dříve, první náčrt k ní se dochoval už z roku 1843. Jako u většiny ostatních balad z této sbírky i Štědrý den vycházel z lidové slovesnosti a z tradic české literatury. Napsání její hlavní části pochází nejspíše z roku 1847, kdy se zabýval velmi podrobně lidovými zvyky a pověrami (i štědrovečerními). 

Dle literárního historika Juliuse Dolanského ovlivnila Erbena při vzniku básně také práce polského romantika Słowackého, ze kterého měl čerpat dílčí náměty, drobné motivy či rýmy. Vychází ze srovnávací analýzy textů obou autorů, avšak sám Dolanský připouští, že nejsou žádné přímé doklady, že by Erben byl s jeho tvorbou obeznámen, proto je potřeba k této teorii přistupovat obezřetně. Podrobnosti o jeho práci nalezneme v knize Karel Jaromír Erben [studie s ukázkami z díla] z roku 1970.

Zfilmování básně

Štědrý den se dočkal zfilmování jako součást filmu Kytice z roku 2000 v režii F. A. Brabce. Filmová adaptace se však od původní básně v mnohém liší. Jednotlivé části příběhu jsou zkráceny, upraveny a prolínají se, což mění původní význam balady. Mnohem větší prostor dostává stařena, o které je u Erbena pouze zmínka. 

V noci na Štědrý den, kdy Hana s Marií běží k jezeru, stařena pomalu míří do kostela. Hana na hladině vidí svého budoucího manžela a Marie spatří rakev a kříž, tak jako v básni. Smrt ale nakonec postihne stařenu, nikoliv mladou dívku. Tímto posunem se ztrácí původní Erbenův význam balady a proto bych doporučoval ji raději přečíst.

Závěr

Celou báseň si můžete přečíst na našich stránkách opoezii.cz, nebo kdekoli jinde, nejlépe v knize :). Přináší zamyšlení nad osudem, tradicemi a kouzlem vánočního času.

Přeju vám krásné prožití vánočních svátků!

Honza