Mé začátky s poezií - Rimbaud

Začít číst básně není vůbec jednoduché, alespoň pro mě to nebylo. I když jsem prošel základkou a následně gymplem, moc si toho z literatury nepamatuju. Je to přece jen už skoro 20 let, co jsem maturoval. Kde tedy začít? Trochu jsem zapátral v paměti a nakonec se mi vybavily dvě jména, která mě ve škole zaujala nejvíc: Arthur Rimbaud a Gottfried Benn. Rimbauda nejspíš kvůli jeho divokému životu a odporu k autoritám - v té době jsem se s ním názorově ztotožňoval :). No a Benn, ten byl pro mě prostě překvápko. Něco ve smyslu "ty voe, takhle se taky píše poezie!?".

Z těhle dvou autorů jsem si vybral jako prvního Arthura Rimbauda. Koupil jsem si knihu Má bohéma (překlad V. Nezval) a začal číst a bylo to perfektní. Bylo to literární pohlazení, které jsem dlouho nezažil. A to jsem většině básní ani pořádně nerozuměl! Zvláštní pocit nechápat báseň a stejně mít z ní požitek, ale asi nejsem sám. Dočetl jsem se, že i Vrchlický neměl v jeho básních úplně jasno (a že to je jiná liga): "Sedím čtrnáct dní nad hieroglyfy jeho veršů a nad rebusy jeho prosy, místy se divím, místy jsem dojat, celku nerozumím." Sám ani nevím, co mi na jeho básních tak imponuje. Je to libozvučnost? Nebo hra se slovy? Nebo jeho imaginace? Těžko říct. Časem na to možná přijdu. Zatím nechávám verše plynout a působit na mě.

Všechny básně čtu pouze v češtině. Francouzsky si dokážu leda tak objednat jídlo v Mekáči a i to mi bude dělat potíže. To mě přivádí k otázce, jestli jsou překlady více tvorbou původního autora nebo překladatele. Dovedu si představit, že krásnou báseň jde překladem zkazit, na druhou stranu si umím představit i opačný případ, kdy překlad bude lepší než originál. Je to pro mě velmi zajímavé téma a určitě se k němu v budoucnu vrátím a prozkoumám do větší hloubky. Zatím se budu pročítat různé překlady a porovnávat si je.

Pokud si chcete přečíst básně od Arthura Rimbauda v různých překladech můžete například ZDE.