Proglas
Předzpěv jsem svatého evangelia.
Jak proroci již dříve předpověděli,
Kristus přichází shromáždit národy,
neboť je světlem tohoto celého světa.
To se stalo v tomto sedmém věku.
Neb oni řekli: Slepí prohlédnou,
hluší uslyší slovo Písma.
Je tedy třeba poznat Boha.
Proto slyšte, Slované, toto:
Dar ten je věru od Boha daný,
dar Boží je to údělu na pravici,
dar duším nikdy se nekazící,
těm duším, které jej přijmou.
Matouš, Marek, Lukáš a Jan
učí všechen lid a praví:
Vy všichni, kdož svých duší krásu
vidíte a milujete a rádi byste
temnotu hříchů zapudili
a hniloby tohoto světa se zbavili
a rajský život nalezli
a unikli ohni horoucímu,
slyšte nyní svým rozumem,
slyšte všichni lidé slovanští,
slyšte Slovo, od Boha přišlo,
slovo, jež krmí lidské duše,
slovo, jež sílí srdce i rozum,
slovo to, jež vede k poznání Boha.
Jako bez světla radost mít nebude
oko patřící na všechno stvoření Boží,
neb vše ani není krásné ani viditelné,
tak i každá duše bez knih,
neznající zákona Božího,
zákona Písem duchovního,
zákona zjevujícího ráj Boží.
Neb který sluch rachot hromu
neslyšící může se bát Boha?
Též chřípě, nečichají-li vůně,
kterak pochopí zázrak Boží?
Vždyť ústa, jež necítí sladkost,
činí, že člověk je jak kámen.
Víc však ještě duše knih zbavená
zdá se být v člověku mrtvá.
To vše nám, bratři tane na mysli,
i povíme vám vhodnou radu,
jež všechny lidi odpoutá
od zvířeckého života a chtíče:
abyste pro nerozum své mysli,
posloucháte-li slovo v cizím jazyku,
neslyšeli je jako hlas zvonce měděného.
Neb svatý Pavel učil a řekl toto:
Když konám svou modlitbu před Bohem,
chci raději pět slov říci
a svým rozumem je vyložit,
aby i všichni bratři rozuměli,
než deset tisíc slov nesrozumitelných.
Který pak člověk to nechápe?
Kdo nepoužije moudrého podobenství,
jež nám dává správný výklad?
Vždyť jako tělu hrozí zkáza,
celé je hubí a víc než hnis jitří,
nemá-li náležitého pokrmu,
tak každá duše upadá
a živoří, nemajíc v sobě života Božího,
když slova Božího neslyší.
Ještě jiné velmi moudré podobenství
povězme: Lidé, kteří se milujete
a chcete růsti Božím růstem,
kdo z vás neví, že tato víra pravá,
jako símě padající na pole,
tak i ona v srdcích lidských
má zapotřebí deště Božích písem,
aby vzrostla hojněji úroda Boží?
Kdo může uvést všechny příklady
usvědčující národy bez knih,
které nemluví hlasem srozumitelným?
Ani kdybys uměl všechny řeči,
nedovedl bys vylíčit jejich bezmoc.
Než i já chci připojit své podobenství
a mnoho smyslu podat v málo slovech.
Nahé jsou všechny národy bez knih
a nemohou zápolit beze zbraně
s protivníkem našich duší,
uchystané za kořist věčných muk.
Nuže národové, kteří nemáte rádi nepřítele
a jste odhodláni mocně s ním zápolit,
otevřte dokořán dveře rozumu,
když jste přijali nyní zbraň tvrdou,
kterou kovají knihy Páně
hlavu ďáblovu mocně potírající.
Neboť kdo přijmou knihy ty –
Moudrost Kristus v nich mluví
a duše vaše posiluje –
Apoštoly pak se všemi Proroky,
ti kdo jejich slova zvěstují,
schopni budou zabít nepřítele,
vítězství dobré Bohu přinesou,
těla hnilobnému rozkladu uniknou,
těla, jehož život je jak ve snu,
nebudou padat, ale pevně stát,
neb se ukázali vůči Bohu chrabrými vojíny,
stanou na pravici Božího trůnu,
až přijde ohněm soudit národy,
a věčně radovat se budou s anděly,
ustavičně slavíce Boha milostivého,
písněmi ze svatých knih stále
opěvajíce Boha k lidem milosrdného.
Jemu náleží všeliká sláva,
čest a chvála, Božímu Synu vždycky
s Otcem i Duchem svatým
na věky věků od všeho tvorstva.
Amen.
/překlad Josef Vašica/
Proglas
Jsem předzpěv k svatému evangeliu.
Jak dříve předpověděli proroci,
Kristus přichází shromáždit národy,
neboť jest světlem tohoto světa.
Splnilo se to v tisíciletí tomto sedmém.
Oni totiž řekli: Slepí prohlédnou
a hluší uslyší slovo Písma.
Neboť jest třeba poznati Boha.
Proto slyšte, Slované, toto:
Dar tento jest zajisté od Boha daný,
dar boží jest to údělu na pravici,
dar duším, nikdy se nekazící,
těm duším, které jej přijmou.
Matouš, Marek, Lukáš a Jan
učí všechen lid a praví:
Všichni, kdož spanilost svých duší
vidíte, neboť toužíte radovat se,
zapudit temnotu hříchu,
a zbavit se zkázy tohoto světa
a rajský život nalézti
a uniknout plameni hořícímu,
slyšte nyní svým rozumem,
slyšte, všechen lide slovanský,
slyšte Slovo, přišlo od Boha,
slovo krmící lidské duše,
slovo posilující srdce i rozum,
slovo toto, připravující k poznání Boha.
Jako bez světla se nepotěší
oko patřící na všechno stvoření boží,
nýbrž vše není ani krásné, ani viditelné,
tak je to i s každou duší bez knih,
jež nezná zákona božího,
zákona knižního a duchovního,
zákona zjevujícího ráj boží.
Neboť který sluch, jestliže rachot hromu
neslyší, může se báti Boha?
Dále chřípí, nečichají-li vůně květu,
kterak pochopí zázrak boží?
Vždyť ústa, jež necítí sladkosti,
činí člověka jako kamenným.
Ještě víc však duše bez knih
zdá se být v lidech mrtva.
Bratři, to vše jsme my uvážili
a povíme vám radu výbornou,
která všechny lidí zbaví
života zvířeckého a žádostivosti,
abyste, majíce mysl nerozumnou,
a slyšíce slovo cizím jazykem,
neslyšeli je jak hlas zvonce měděného.
Neboť svatý Pavel uče toto řekl,
modlitbu svou napřed vzdávaje Bohu:
Chci raději pět slov pověděti,
a svým rozumem je říci,
aby i všichni bratři rozuměli,
nežli deset tisíc slov nesrozumitelných.
Kterýpak člověk toho nechápe,
který nepřidá moudrého podobenství,
vykládajícího nám správné řeči?
Vždyť jako zkáza hrozí tělu,
a všechno je hubí, víc než hnis je ničíc,
nemá-li patřičného pokrmu,
tak každá duše přestává
žít a nemá v sobě života božího,
když slova božího neslyší.
Ještě jiné podobenství velmi moudré
povězme: Lidé, kteří se milujete
a chcete růsti růstem božím,
kdo z vás neví, že tato víra pravá,
jako símě padající na pole, -
tak ona v srdcích lidských
má zapotřebí deště božích písem,
aby úroda boží hojněji vzrostla?
Kdo může povědět všechna podobenství,
jež usvědčují národy bez knih,
nehovořící řečí srozumitelnou?
Ani umí-li všechny řeči,
nedovede vylíčit jejich bezmoc.
Nicméně rád bych připojil své podobenství
a málo slovy podal mnoho smyslu.
Nahé jsou zajisté všechny národy bez knih
a nemohou bojovati bez zbraní
s protivníkem našich duší,
uchystáni za kořist věčné muky.
Národové, kteří nemáte rádi nepřítele
a hodláte zápolit s ním mocně,
otevřete pozorně dveře rozumu,
když jste přijali nyní zbraň tvrdou,
kterou kovají knihy Hospodinovy,
hlavu ďáblovu mocně potírající.
Neboť kdo přijme knihy tyto -
Moudrost-Kristus jimi mluví
a vaše duše posiluje -
Apoštoly pak se všemi Proroky,
kdo zajisté jejich slova zvěstují,
budou schopni zabít nepřítele,
dobré vítězství Bohu přinášejíce,
rozkladu těla hnilobném uniknou,
těla, jehož život je jako ve snu,
nebudou padat, ale pevně stát,
a že vůči Bohu se ukázali chrabrými,
budou stát na pravici božího trůnu,
když přijde ohněm soudit národy,
věčně s anděly se radujíce,
ustavičně slavíce Boha milostivého,
písněmi z knih vždycky
Boha opěvajíce, který se nad lidmi smilovává.
Jemu přísluší všeliká sláva,
čest a chvála, boží Synu, vždy
s Otcem i svatým Duchem
na věky od veškerého tvorstva.
Amen.
/z knihy Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu/
Pozn.: Kristovo narození se kladlo do roku 5508 od "stvoření světa" (podle byzantské éry); když k tomu připočteme 863, příchod slovanských apoštolů na Moravu, dostaneme rok 6371, tj. sedmé tisíciletí.